úterý 29. ledna 2008

Only fools can be perfect

Skončilo to nejpekelnější zkouškový období za dosavadní dobu, co jsem na výšce. Předešlý 3 týdny byly náročným honem za zápočtama a zkouškama, kdy si člověk chtě nechtě musel odepřít hodiny nočního klidu a věnovat se v nich namísto potřebnýmu spánku, studiu. Na tohle všechno se pochopitelně nabalila i pořádná porce stresu z případných vyhoření a patřilo k tomu i soukromý zjištění, že empéčtverka s text readerem má oproti klasickýmu taháku nespočet výhod. Další zjištění, že Slezská univerzita je jeden velkej bordel, kde se nic neví a ze studentů si profesoři dělají loutky na drátkách (chodí si, jak se jim zachce, šíří okolo sebe mylný informace, známkujou podle ksichtu…) a taky zjištění, že za tu dobu, co jsem věnoval skoro veškerou svoji pozornost škole, se venku pořádně rozjařilo. A to je sakra fajn pocit, když se spojí s faktem, že máte studijní povinnosti za zimák ólrajt a na měsíc si teď můžete doma při psaní bakalářky ,,ulevit‘‘ od opavskýho humbuku. Nic, je 14:25 a já se, ačkoli v tom prokletým městě nemám vlastně co dělat, blížím k opavskýmu nádraží. Zkrátka a dobře: jenom blázni, můžou být dokonalí…

pondělí 28. ledna 2008

Zase funny video =)

jelikoz nedelam nic uzitecneho, muj denni program se skládá ze sjíždění youtube a deviantartu, nic zajímavějšího vám dneska nenabídnu, ale mrkněte se - stoji to za to - ten text vás rozseká...
pro mejzlíky kteří vládnou angličtnivou:



LYRICS:

Last week I flew to San Diego to see my aunt and I met her hot step daughter. She's a cheerleader, she's a virgin and she's really tanned. As she stepped out of her massive car, I could only notice she was fuckable. I think she was coming back of her game or somthing. B'cause she was holding her stick and pom pom. On day two, I fucked her and it was wild. She s such a slut.

I fucked my American cunt.
I loved my English romance.
I fucked my American cunt.
I loved my English romance.
It was dirty and dream came true just like I like it she's got nice tits.
It was perfect and dream came true just like a sunlight in "my eye" too.

Okay, listen girls, I met the hottest guy ever. Basically as I was steping out of SUV, I came face to face with my step cousin or whatever. Who cares. Anyway he was wearing skinny jeans, funky hair and the cutest british accent ever. Straight away, I can tell he was rocker from a sexy attitude and the way he look to me. Hum he's totally awesome. Oh my god I think I'm in love.

I fucked my American cunt.
I loved my English romance.
I fucked my American cunt.
I loved my English romance.
It was dirty and dream came true just like I like it she's got nice tits.
It was perfect and dream came true just like a sunlight in "my eye too".

I fucked my American cunt.
I loved my English romance.
I fucked my American cunt.
I loved my English romance.
It was so nice to me too. Pleasure is mine i do like you. Comme to Cancun for spring break. I think about it, it could be great.

úterý 15. ledna 2008

Y2K7 music mix

Slíbil jsem vám sampler s bestofkou za minulej rok, tak tedy distribuuju... A protože v žebříčku jsem nakonec místo původně zamýšlené nej dvacítky, uvedl alb 30, jedná se rovnou o dvojdiskovou edici.

V nákupním košíku máte: 2 předměty
- Best of 07 (CD1) / obj. kód BOY2K7CD1
- Best of 07 (CD2) / obj. kód BOY2K7CD2

K zaplacení přejdete kliknutím na název předmětu.

Děkujeme za váš nákup a těšíme se na další návštěvu v našem e-shopu.

pátek 11. ledna 2008

Povedená parodie =)

taky vás už nekolik mesíců točila ta neodbytná sracka od r´n´b barbíny Rihany - Umbrella? me teda jo =) stacilo slyset ráno v rádiu refrén a mela jsem to v hlave celý den... Pokud jste meli to stesti a nevideli videoklip predkládám zde:


Tak to bysme meli... Elá elá elá... no a tady je ta slibovaná parodie od skupiny Vanilla Sky - fakt doporucuju rezala jsem se pul hodky =)

... a vite co? neni to tak spatny song... Elá elá elá ;-)

pondělí 7. ledna 2008

Hudba a já v roce 2007


Rok 2007 byl hudebně poměrně zajímavej a já jsem dostal potřebu ho aspoň lehce zhodnotit. Nabízím proto svoji osobní top 30. Vyšlo hodně desek a spoustu z nich jsem ještě ani nestihl pořádně naposlouchat, takže žebříček neberte nějak moc ortodoxně. Taky je možný, že jsem na některý alba zapomněl.



Hudební rok se pro mne nesl ve znamení převážně (jako obvykle) indie kytarovek. Začal jsem ale i celkem dost poslouchat elektroniku a od podzimu taky nu-rave. Společných jmenovatelů pro tenhle žebřík je pak hned několik: Kanada, Velká Británie (tady se není čemu divit-klasika), francouzská elektronika, severská hudba, ambient, a výš zmíněnej nu-rave.


V roce 2007 mi pod ruku přišlo taky nespočetně alb s datem vydaní o několik let nižším, hodně jsem se k některým deskám vracel, přicházel na chuť věcem, který se mi v minulosti až tak nelíbily, poslouchal jsem alba ke kterým jsem se předtím vlastně skoro vůbec nedostal a doplňoval znalosti kompletních diskografií svých největších oblíbenců. Za všechny uvedu Built To Spill, Get Cape. Wear Cape. Fly, The Kooks, Southpaw, Living Room, Bonobo, Ugly ­Casanova, Lemon Jelly, OK Go, The Presidents Of The USA, Badly Drawn Boy, Liars, Broken Social Scene, Peter Bjorn And John, Sigur Rós, The Polyphonic Spree, Jersey, The Prostitutes nebo Jaga Jazzist.


Co se týče roku 2008 už teď se na hodně placek těším. Výhledově to vypadá opět slibně, tak uvidíme. Tuším ale, že v tom neskutečným množství stříbrnejch kotoučků, co se dneska vydávají, si zase najdu (a st*hnu) svoje :)


Tak a teď už k tomu žebříku, pěkně od konce až k number one ;)

********************************************************************************


30. Jens Lekman – Night Falls Over Kortedala

Pohodový popík ze Švédska, tak jak jsem na něj zvyklej. Je sice trošku vlezlej a lascivní, ale nemusíte nad ním přemýšlet a rozhodně vás nebude rušit ani nudit.


29. Shitdisco – Kingdom Of Fear

Tohle je nu-rave bordel, jak se patří. Album plný rozostřených zvuků, minimalistických samplů, naivistických popěvků, špinavých kytar a ještě špinavějších synťáků.


28. 65daysofstatic – The Destruction Of Small Ideas

Post-rock jak se sluší a patří od jedné z nejlepších kapel v tomhle žánru. Relativně složitý a nepřístupný album, ve kterým se ale skrývá obrovskej potenciál zasáhnout jakýhokoli posluchače, kterej mu věnuje dostatečnou pozornost.


27. Jamie T – Panic Prevention

Tohle album jsem někdy na začátku roku po prvním poslechu zavrhl. Narval jsem si ho do empéčtverky až někdy v druhé půlce prosince potom, co mě kámoš přesvědčoval, že je fakt dobrý. Mám ho tam do teď a je fakt dobrý. Jamie T si (ne nadarmo) svým nesporným skladatelským talentem a mladistvým mixem hip hopu a punku s popovou otevřeností vysloužil přezdívku Bob Dylan internetové éry.


26. Amiina – Kurr

Krásné minimalistické ukolébavky těchle čtyř islanďanek mě přiváděli do snů a fantazií, v nichž jsem pak lítal nad ledovcovými pláněmi a do výšky šlehajícími gejzíry. Klidňoučký akustický ambient hodně podobný tomu z dílny krajanů Sigur Rós.


25. New Buffalo – Somewhere Anywhere

Klid a nadhled písničkářky z mnou milovaného kanadského labelu Arts and Crafts, není nepodobný tomu co skrz hudbu produkuje spřízněná kolegyně Feist.Tahle deska se ke mně sice dostala až na konci roku, ale během Vánoc jsem si ji stihl dostatečně oblíbit a řadím ji k tomu nej, co letos vyšlo.


24. Eggnoise - Albumen

Po skvělým debutu tihle pražští jazz-pop-funk-rockoví experimentátoři vystoupali se svou druhou plackou na pomyslný Olymp mezi českými alternativními kapelami. Albumen je albem evropských kvalit, má skvělou produkci, je na vysoké muzikantské úrovni, obsahuje 12 vyrovnaných písniček a Home je navíc hit jako prase.


23. Eluvium - Copia

Další severský ambient. Klidná síla plná překrásných smyčcových aranží, která mě minulej rok nespočetněkrát nechala sladce usnout.


22. Kate Nash – Made Of Bricks

Celý babí léto jsem strávil ve společnosti týhle slečny z ostrovů. Kvalitní mainstreamová popinka pořádně provařená v zahraničí - u nás poměrně neznámá holka, co si sama s kytarou v ruce napsala silný melodický písničky a stala se tak s konzistentní debutovou deskou jedním z objevů roku.


21. The Hives – Black and White Album

Švédští rock n‘ rolloví elegáni zkusili udělat svoji další řadovku jinak, než ty předchozí a tahle sázka jim rozhodně vyšla. Spousta nových zvuků a odvaha lehce zabrousit i do jiných žánrů z nich po letech dřiny udělala kapelu světovýho formátu.


20. Datarock – Datarock Datarock

Jak mi ten nu-rave za začátku nevoněl v závěru roku jsem mu přišel na chuť. Datarock jsou další kapelou z téhle vlny, která mě vážně baví. Jsou klidnější než Klaxons, ne tak rozjetí, ale to jim na kvalitách určitě neubírá. Je fakt sranda poslouchat, jak punk šuká ve trojce s diskem a elektronikou.


19. Feist – The Reminder

Svobodná folk-popová deska bez jakýhokoli patosu a přetvářky. Sametový hlas Leslie je v baladách pohlazením a ve svižnějších písničkách důvodem podupávat si nohou spokojeně do rytmu. 1, 2, 3, 4, tell me that you love me more…


18. Damien Rice – 9

I dvojka tohohle irskýho chlápka s kytarou v ruce a úžasnou doprovodnou vokálistkou ( Lisa Hannigan) je příkladnou ukázkou, jak se dnes dělá sladkobolná hudba do kaváren a restaurací, nebo pro relax po náročným dni, kdy vás všechno sralo.


17. Kira Neris – Behind Closed Doors

Zase Francie a zase elektronika. Tentokrát ale ambientní, slaďoučká jako polívková lžička medu, příjemná jak froté župan. Nenáročnej nu-jazz chilloutík ideální k práci, odpočinku, usínání, dlouhýmu cestování vlakem…


16. The Go! Team – Proof Of Youth

Nezaměnítelnej rukopis užívaných samplů, retro zvuk, stylovej rap a přímočarost s jakou brightonskej ansámbl vyrukoval na svojí dvojce, to všechno jsou pro mě jednoznačný důvody, proč sem tohle letní pohodou natřískaný cédko zařadit.


15. Tata Bojs – Kluci, kde ste?

Jedno z mála domácích alb, který jsem tenhle rok protočil opravdu hodněkrát. Tatáči dospěli, ale pořád v sobě mají klukovitost a tudíž i dostatek odvahy se pustit do experimentů. Mardoša pořád píše hořkosladce poetický texty, Neuwerth dokázal zdatně zaplácnout díru po Kláře Nemravové a bojuje tak s Muchowem o titul nejlepšího českého producenta a Cajsův omezenej (co se rozsahu týče) vokál je furt stejně cool. Tady není moc co dodávat.


14. Benni Hemm Hemm - Kajak

Islandskej ambient-elektro-popík. Hromada sladkých dechů, příjemnej zpěv, kopa různých cinkátek, zvlášní (lehce divná) atmoška. Zajímavej objev a další interpret z ledovcovýho ostrova, co mě setsakra baví.


13. Babyshambles – Shooter’s Nation

Co na tom, že Doherty je smažka jako prase?! Skládat umí i po tom, co se na něj Kate Moss vykašlala, jeho nakřáplej hlas má v sobě pořád dost naivní éteričnosti, aby vás uhranul a kytary zní podobně špinavě jako na debutu. Tohle album má prostě šmrnc.


12. Beirut – The Flying Club Cup

Druhá deska Zacha Condona aka Beirut je opět brilantním spojením indie písničkářství s balkánskou dechovkou. Obrovská paleta nástrojů, popová přístupnost, zajímavej vokální projev a snový aranže si s dechberoucí lehkostí získali tenhle rok značnou dávku mojí pozornosti.


11. Modest Mouse – We Were Death Before The Ship Even Sank

Moje srdcová kapela po 3 letech vydala další album a mě se zase hodně libí. S odstupem času nejspíš trošku míň, než při prvních posleších, ale i tak je to nadprůměrná kytarová deska nacpaná nápady, poetickými texty, charismatickým zpěvem Isaaca Brocka a řadou opravdu povedených songů.


10. Ungdomskulen – Cry Baby

Tohle je norská kytarová smršť z dílny Jana Erika Stockhause. Celý je to o tvrdých kytarách, který jsou na sebe krásně navrstvený a tudíž i výživný. Je v tom kus funkové rytmiky a odlehčenosti, šílenstvím procpaný vokály a hlavně nespočet melodických vyhrávek.


9. Menomena – Friend and Foe

Podivná experimentálně avantgardní deska od portlandské indie kapely se zajímavým zvukem, prazvláštními postupy a strhující atmosférou. Rotten Hell, Wet and Rusting, Musclen‘ Flo, Boyskouts Sweetboyskouts – to jsou hity, který mě provázely celým rokem 007.


8. Jack Penate - Matinee

Nezávislí písničkáři a písničkářky mají letos zelenou. Novým objevem na scéně je i mladej brit Jack Penate. Natočil pestrou desku, kde skoro každá písnička je hitová. Příjemnej pop-rock, s kterým jsem se na podzim mockrát probouzel, dodával si energii a hvízdal si cestou po opavských ulicích.


7. Justice - Cross

Taneční deska roku. Aspoň pro mě. Francouský elektro s hromadou nápadů. Nikdy bych neřekl, že se mi něco takovýho bude líbit, ale k Justice chovám velkou porci sympatií. Propracovaností svých tracků si mě získali po prvním poslechu. So, let’s dance!


6. Klaxons - Myths Of The Near Future

Spojit disko s punkem dneska už umí kdekdo. Klaxons byli ale první, začali téhle syntéze říkat nu-rave a dneska je z tohohle žánru (právem) velká bublina tvořící módní vlnu i vzor pro přístup k životu. Vynikající energické skočné riffy, houkající samply, popová údernost, vymazlená produkce, zběsilé pogo řádění v pokoji… To všechno je pro mě Myths Of The Near Future.


5. Tokyo Police Club – A Lesson In Crime

Kanada je v současnosti vlajkovou lodí těch nejosobitějších indie interpretů. Tohle ípíčko má necelou půlhodinku, je na něm jenom 8 tracků, ale všechny jsou neskutečně dobrý. Jde o říznej kytarovej garage-rock s lehkou esencí popu ze kterýho po dlouhé době nemám pocit, že je jen slaboduchou kopií toho nebo onoho…


4. Kevin Drew – Broken Social Scene presents Kevin Drew Spirit If…

Na první pohled obyčejná deska obyčejně vyhlížejícího chlapíka s nakřáplým vokálem na kterej si asi každej hned tak nezvykne. Civilní, melancholická, jednoduchá, nepříliš hitová. Jenže intimita a atmosféra, která se skrývá uvnitř každé písně z ní dělají album špičkové kvality. Safety Bricks je navíc jedna z nejkrásnějších písniček roku.


3. Patrick Wolf - The Magic Position

Fantastická deska od ulítlýho ryšavce z Londýna mě provázela skoro celým rokem 2007. Dával jsem si ji i 5x denně a to už je co říct. Nejlepší na tom je, že mě baví pořád a myslím, že ještě dlouho bude.


2. Spoon – Ga Ga Ga Ga Ga

Podle mýho asi nejlepší kytarový album roku. Spoon se nebojí si pohrát se strukturou písniček ani experimentovat s aranžemi, Britt Daniel umí napsat skvělý songy a v jejich zpěvu se doslova vyžívá, kapela je slyšitelně sehraná, produkce dotažená do posledního detailu. Brilantní majstrštyk!


1. Arcade Fire – Neon Bible

Po vynikajícím debutu Funeral se kanadští indie funebráci pokusili překonat s Neon Bible vysoko nasazenou laťku. Povedlo se! Každá písnička tu má svoje místo, svoji vnitřní energii, svoji atmosféru, svůj odkaz směrem k posluchači... Jedna z nejdůležitějších desek nejen roku, ale i dekády. Nejsem schopnej vyjádřit slovy pocity, který při jejím poslechu mám. Jednoznačná srdcovka.


P.S. Brzo tu najdete sampler s tím nejlepším z roku 2007 ;)

neděle 6. ledna 2008

Misto uceni vymyslim kraviny

No hlavne ze se pobavite milovani mejzlici - pro vsechny co maji tak radi lapdance a helenku vondrackovou =)