Nazdárek Mejzlíkovic! Jak se vede? Mě momentálně šíleně. Jsem pro změnu zase nemocnej… :( Ale tentokrát docela brutálním způsobem. Mám parádní angínu a odnesla to jenom levá mandle a uzlina, takže to vůbec nebolí. V uchu mě nepíchá, můžu v klidu polykat, o jídle a pití ani nemluvím - myšleno pochopitelně ironicky. Nechci ale aby nějaká moje trapná nemoc byla hlavním tématem tohohle postu, takže přejdu do jinejch vod. Napíšu vám o tom jak se mám o prázkách.
V prvním oficiálním prázdninovým týdnu mě rozsekávala hudba. Hlavně výborná nová deska od Editors s názvem An End Has Started (takovej odvar Joy Division v kabátku 21. století) a naprosto unikátní album Friend and Foe od americké experimentální kapely Menomena. Jinak jsem oprášil psychedelicko-folk-pop-rockový Polyphonic Spree, ke kterým jsem se v minulosti moc nedostal (některý jejich písničky nejsou vůbec špatný) a taky chillout-pop v podání Electric President, další šanci jsem dal nové desce Sunshine (pořád nevím, jestli se mi líbí, nebo ne), točil jsem taky novinku Eggnoise, vracel se ke starším Tata Bojs (Malá lež, to je lžička, malá láska je lasička:), zamiloval se do písničky Rise and Fall od Cinematics, obdivoval skvělou Muchowovu produkci na novým albu Anety Langerové. Bavili (a baví) mě taky švédští rockeři Mando Diao, ambientní elektronika týpka, co si říká Khonnor, nebo nová deska od americké dvojky Spoon. Rock For People jsem jinak prošvihl ze stejnýho důvodu, jak minulej rok: neměl jsem s kým jet. Jenom doufám, že si to vynahradím na nějakým jiným letním fesťáku.
Co dál? Nějaký ty akcičky s kámošema, povedenej slučák se třídou ze základky, absence internetu (snad brzo bude i doma) a hlavně Hody v Lužicích, na který jsem už s lehkou bolestí v krku odjel v neděli 8. 7. Až na pár drobných detailů (kámoš tam ztratil foun za sedmičku, prohloubení angíny) akce hodně povedená. Prostě jsem byl rád, že jsem se mohl po roce znova zúčastnit. My v KM City totiž takový věci nemáme. Jo a pak jsme ještě s Barčou byli na výletě v Brně, potkali se s Nadiou, pokecali, nakoupili a dali si na doporučení Martinky gyros na Kobližné.
Ve čtvrtek (12. 7.) ráno nástup k doktorce, diagnóza, antibiotika a léčení. Dneska, když tohle píšu je neděle 15. a mě pořád celkem bolí v krku. Jsem zvědavej, kdy to přestane a taky, jak se dneska najím. Nemůžu totiž pořádně otevřít pusu. 3 dny jsem skoro nic nejedl, mám 3 kila dole… Ale nic, nebudu si stěžovat.
K té akci u nás v Kroměříži asi takhle: kdyby jste někdo chtěl přijet, tak jako nejvhodnější termín vidím momentálně 27. – 28. 7. Záleží ale na tom, jak to vyhovuje vám, můžem se nějak domluvit. Klidně to může proběhnout i někdy v srpnu. Dopředu však s politováním musím oznámit, že v našem 2+1 nemůžu nikoho ubytovat. Domluvil bych vám ale nocování na intru mojí bývalé střední školy asi za 150 Kč na noc. Co se týče programu, byla by nějaká prohlídka centra města včetně areálu zámku, exkurze do Podzámecké i Květné zahrady, posezení a společná véča v nějaké restauračce následovaná lehkou pitkou a doražením se na proslulé místní diskárně. Program je možný samozřejmě upravit podle stavu (a hladiny alkoholu v krvi:) účastníků expedice.
Tímhle se prozatím loučím a jdu se pokusit obědvat. Než se dostanu na net, tak nejspíš ještě něco připíšu. Mějte se všichni skvěle a ať vás nesrazí nějaká hnusná nemoc!
P.S. Dneska už je mi fakt dobře :) Jinak řečeno: cítím se zdravě
Žádné komentáře:
Okomentovat