sobota 28. července 2007

V Lednici

Minulej víkend (v sobotu) jsme s Bárkou byli mrknout do Lednice. Vyrazili jsme asi okolo osmé ráno a zhruba po hoďce cesty, jejíž druhou půlku jsme jeli v luxusním starým vlaku, z kterýho během jízdy vycházely obláčky černýho dýmu, měl oldshool dřevěný sedačky a dveře s dvěma klikama, jsme vystoupili na místě určení. Po cestě do areálu zámku jsme pofotili hororově vyhlížející vilku těsně u nádraží, dopili zelený Nestýčko a po průchodu parkem a obdivování domu, který jakoby vypadl ze scenérie francouzského venkova, se ocitli přímo před zámkem. Nikdy jsem v Lednici ještě nebyl a tak jsem byl docela překvapenej, jakou zvláštní atmosféru na mě tohle místo hodilo. Nestačil jsem se dívat, natož tak něco fotit. Nakonec jsem ale z té vizuální konsternace vystřízlivěl a foťák dostal co proto.

Uvnitř zámku nejdřív malý faux pas, když jsem hned v první místnosti ostřil na třípatrovej lustr a průvodkyně zrovna mluvila o zákazu fotografování, ale jinak pohodička. Tři čtvrtě hodinová prohlídka reprezentačních místností (krásný historický sály, nádherná knihovna…) obohacená o velice solidní výklad příjemné průvodkyně, uběhla jak voda a my jsme po krátké pauze vyplněné návštěvou obchůdku se suvenýry, lízáním zmrzliny, focením a stížnostma na vedro, neomylně vyrazili směrem minaret. Cesta k němu trvala asi hodinu a kdyby ji nelemovaly stromy, přímý polední slunce by nás usmažilo zaživa (ani v Lednici není zima). Po cestě vznikaly super fotky, protože se bylo na co dívat. Spousta zvláštních stromů, barevné kytky v parku, dřevěné mosty přes ramena rybníků, labutě (snad bez ptačí chřipky:), stěna a oblouky z kamení a nevím, co ještě. Prostě to bylo po vizuální stránce fajn. Minaret nás ale potom trošku zklamal, protože byl v opravě, ale na druhou stranu… o důvod víc, proč se sem zase někdy vrátit. Tak jsme ho jen tak zdola omrkli, dali chvilku odpočinout našim nohám na
nedaleké lavičce a vyrazili zpátky.


V centru pak dlabenec v Restauraci u Páva, tajmaut pod stromem ve stínku a o půl trojky odchod na nádraží. Zpátky zase super starej vlak, trocha nevolnosti z horka, v Břeclavi pak konopnej ledovej čaj :P, help turistům, co chtěli po nádražákovi vědět, kterým směrem je Varšava a nějak okolo půl páté nás už vítala náruč Barčina domova.


Celkově hodnotím za 1 se sluncem! :) Takže, kdo jste ještě nebyl v Lednici, zajeďte si. Vřele doporučuju ;)


P.S. Jestli jste přes prázky taky navštívili nějaký zajímavý místo, tak poreferujte ;)

Žádné komentáře: